Historie ústavu

Historie vzniku a vývoje Ústavu betonových a zděných konstrukcí byla výrazně ovlivněna vývojem organizačního uspořádání celé školy. Ústav v současné podobě nebyl vždy samostatnou součástí školy nebo fakulty stavební. Jeho velikost a zaměření ovlivňovalo tradiční dělení stavitelství na stavitelství inženýrské a pozemní a také dělení na mosty a ostatní konstrukce.

V roce 1903 byl na odboru stavebního inženýrství založen Ústav mostního stavitelství pod vedením prof. Dr.techn. Adolfa Štyse zaměřený na výuku mostů z různých materiálů. Rozsah výuky tohoto ústavu byl v roce 1910 významně ovlivněn zřízením Ústavu betonového stavitelství pod vedením prof. Ing. Josefa Riegera. V roce 1937 byla na odboru architektury a pozemního stavitelství zřízen Ústav železobetonu a na odboru inženýrského stavitelství Ústav speciálních staveb železných a betonových, který později po roce 1945 splynul s Ústavem betonového stavitelství pod vedením prof. Ing. Dr.techn. Konráda Hrubana. V tomto ústavu nebyly začleněny konstrukce betonových mostů, které byly součástí Ústavu betonových mostů a stavebné mechaniky – vedoucí prof. Ing. Dr. Ladislav Záruba.

V letech 1950-1951 po vzniku Fakulty inženýrského stavitelství (FIS) a Fakulty architektury a pozemního stavitelství (FAPS) byla na FIS ustanovena Katedra betonového stavitelství opět pod vedením prof. Ing. Dr.techn. Konráda Hrubana, DrSc. Na FAPS v té době vznikla Katedra statiky pozemních konstrukcí zajišťující i výuku předmětů betonového stavitelství. V roce 1954 vznikla na FIS po začlenění oddělení  betonových mostů Katedra betonových mostů a konstrukcí, jejímž vedoucím se stal prof. Ing. Dr. Ladislav Záruba, DrSc. Na FAPS zajišťovala výuku betonového stavitelství Katedra mechaniky a konstrukcí pozemních staveb pod vedením prof. Ing. Dr. Aloise Krále.

Po vytvoření společné Fakulty stavební (FAST) v roce 1960 vznikla spojením dřívějších kateder na FIS a FAPS společná Katedra betonových konstrukcí a mostů, kde jako vedoucí postupně pracovali prof. Ing. Mojmír Cigánek, DrSc., prof. Ing. Adolf  Fiala, CSc. a doc. Ing. Milan Procházka, CSc.

Po roce 1990 byla katedra přejmenována na Ústav betonových a zděných konstrukcí. Jeho  vedoucími postupně byli prof. Ing. Dr. Zdeněk Šmerda, CSc., prof. Ing. Jiří Bradáč, CSc., prof. Ing. Jiří Stráský, DSc. V současné době je vedoucím ústavu prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc. dr.h.c.

Významné osobnosti

Na činnosti ústavu se během jeho historie podílela řada významných osobností.  Zakladatel ústavu  prof. Ing. Josef Rieger (1880-1941) působil na České vysoké škole technické v letech 1903 až 1940. Proslavil se svým speciálním logaritmickým pravítkem a mnoha pracemi z pružnosti a pevnosti se zřetelem ke ztužení betonu a řešení mnohokrát staticky neurčitých konstrukcí. V letech 1932-1933 zastával rektorský úřad tehdejší České vysoké školy technické v Brně.

 

 

 

 

 

 

Mezi známé osobnosti lze zařadit i prof. Ing. Dr.tech. Konráda Hrubana, DrSc., Dr.h.c (1893 – 1977), který působil na naší škole v letech 1937 až 1953. Svoji činnost zaměřil především na železobetonové konstrukce a teorii jejich navrhování. Významné jsou jeho práce pojednávající o skořepinových konstrukcích. Byl také průkopníkem dimenzování železobetonových prvků a konstrukcí metodou stupně bezpečnosti. V nedávné době byla na fakultě každoročně udělována  nejlepším diplomovým pracím cena, která nesla jeho jméno.

 

 

 

Prof. Ing. Dr. Ladislav Záruba, DrSc. (1886-1963)  působil na škole v letech 1911 až 1958. Ve své činnosti úspěšně spojoval svou teoretickou práci s praktickou a projekční činností. Byl autorem popř. spoluautorem projektů mnoha železobetonových konstrukcí postavených na Moravě. Z jeho prací jsou známé především práce zaměřené na řešení mostních oblouků a kleneb a půdorysně zakřivených spojitých nosníků.

 

 

 

 

 

Se svými spolupracovníky položil prof. Ing. Mojmír Cigánek, DrSc. (1906-1976) působící na ústavu v letech 1954 až 1974 základ směru experimentálního bádání na skutečných betonových stavbách. Ve své činnosti dosáhl úspěchu v oboru analyzování příčin poruch betonových a zděných konstrukcí a jejich následných progresivních i unikátních rekonstrukcí.

Významně se do historie našeho mostního stavitelství zapsal prof. Ing. Karel Zůda, DrSc. (1910-1991), vedoucí pracoviště betonových mostů, který na ústavu působil v letech 1957 až 1975. Ve své činnosti se zaměřil především na vývoj mostních staveb z předpjatého betonu. V té době patřil k významným odborníkům v oboru předpjatého betonu i doc. Ing. Zdeněk Kaucký, CSc. (1931-1982), který přispěl během působení  na ústavu v letech 1960 až 1975 k rozvoji jeho teorie i praxi především v oblasti montovaných předpjatých konstrukcí a mostů.

K dalším významným osobnostem patří prof. Ing. Dr. Zdeněk Šmerda, CSc. (nar.1922), který pracoval na ústavu v letech 1948 až 1970 a 1990 až 1992 (jako vedoucí ústavu). Ve své činnosti se zaměřil především na prostorové betonové konstrukce, skořepiny, nádrže a zásobníky, předpjatý beton, objemové změny betonu a lehký konstrukční beton.

Mezi významné osobnosti patří i doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc., který se zaměřuje především na plošné, montované a inženýrské železobetonové konstrukce, na rekonstrukci železobetonových a zděných konstrukcí pozemních staveb (zejména s využitím předpínání) a diagnostiku poruch železobetonových a zděných konstrukcí pozemních a inženýrských staveb.