Historie vzniku a vývoje Ústavu betonových a zděných konstrukcí byla výrazně ovlivněna vývojem organizačního uspořádání celé školy. Ústav v současné podobě nebyl vždy samostatnou součástí školy nebo fakulty stavební. Jeho velikost a zaměření ovlivňovalo tradiční dělení stavitelství na stavitelství inženýrské a pozemní a také dělení na mosty a ostatní konstrukce.

V roce 1903 byl na odboru stavebního inženýrství založen Ústav mostního stavitelství pod vedením prof. Dr.techn. Adolfa Štyse zaměřený na výuku mostů z různých materiálů. Rozsah výuky tohoto ústavu byl v roce 1910 významně ovlivněn zřízením Ústavu betonového stavitelství pod vedením prof. Ing. Josefa Riegera. V roce 1937 byla na odboru architektury a pozemního stavitelství zřízen Ústav železobetonu a na odboru inženýrského stavitelství Ústav speciálních staveb železných a betonových, který později po roce 1945 splynul s Ústavem betonového stavitelství pod vedením prof. Ing. Dr.techn. Konráda Hrubana. V tomto ústavu nebyly začleněny konstrukce betonových mostů, které byly součástí Ústavu betonových mostů a stavebné mechaniky – vedoucí prof. Ing. Dr. Ladislav Záruba.

V letech 1950-1951 po vzniku Fakulty inženýrského stavitelství (FIS) a Fakulty architektury a pozemního stavitelství (FAPS) byla na FIS ustanovena Katedra betonového stavitelství opět pod vedením prof. Ing. Dr.techn. Konráda Hrubana, DrSc. Na FAPS v té době vznikla Katedra statiky pozemních konstrukcí zajišťující i výuku předmětů betonového stavitelství. V roce 1954 vznikla na FIS po začlenění oddělení  betonových mostů Katedra betonových mostů a konstrukcí, jejímž vedoucím se stal prof. Ing. Dr. Ladislav Záruba, DrSc. Na FAPS zajišťovala výuku betonového stavitelství Katedra mechaniky a konstrukcí pozemních staveb pod vedením prof. Ing. Dr. Aloise Krále.

Po vytvoření společné Fakulty stavební (FAST) v roce 1960 vznikla spojením dřívějších kateder na FIS a FAPS společná Katedra betonových konstrukcí a mostů, kde jako vedoucí postupně pracovali prof. Ing. Mojmír Cigánek, DrSc., prof. Ing. Adolf  Fiala, CSc. a doc. Ing. Milan Procházka, CSc.

Po roce 1990 byla katedra přejmenována na Ústav betonových a zděných konstrukcí. Jeho  vedoucími postupně byli prof. Ing. Dr. Zdeněk Šmerda, CSc., prof. Ing. Jiří Bradáč, CSc., prof. Ing. Jiří Stráský, DSc. a  prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc. dr.h.c. V současné době je vedoucím ústavu doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D.

Významné osobnosti

Na činnosti ústavu se během jeho historie podílela řada významných osobností.  Zakladatel ústavu  prof. Ing. Josef Rieger (1880-1941) působil na České vysoké škole technické v letech 1903 až 1940. Proslavil se svým speciálním logaritmickým pravítkem a mnoha pracemi z pružnosti a pevnosti se zřetelem ke ztužení betonu a řešení mnohokrát staticky neurčitých konstrukcí. V letech 1932-1933 zastával rektorský úřad tehdejší České vysoké školy technické v Brně.

 

 

 

 

 

 

Mezi známé osobnosti lze zařadit i prof. Ing. Dr.tech. Konráda Hrubana, DrSc., Dr.h.c (1893 – 1977), který působil na naší škole v letech 1937 až 1953. Svoji činnost zaměřil především na železobetonové konstrukce a teorii jejich navrhování. Významné jsou jeho práce pojednávající o skořepinových konstrukcích. Byl také průkopníkem dimenzování železobetonových prvků a konstrukcí metodou stupně bezpečnosti. V nedávné době byla na fakultě každoročně udělována  nejlepším diplomovým pracím cena, která nesla jeho jméno.

 

 

 

Prof. Ing. Dr. Ladislav Záruba, DrSc. (1886-1963)  působil na škole v letech 1911 až 1958. Ve své činnosti úspěšně spojoval svou teoretickou práci s praktickou a projekční činností. Byl autorem popř. spoluautorem projektů mnoha železobetonových konstrukcí postavených na Moravě. Z jeho prací jsou známé především práce zaměřené na řešení mostních oblouků a kleneb a půdorysně zakřivených spojitých nosníků.

 

 

 

 

 

Se svými spolupracovníky položil prof. Ing. Mojmír Cigánek, DrSc. (1906-1976) působící na ústavu v letech 1954 až 1974 základ směru experimentálního bádání na skutečných betonových stavbách. Ve své činnosti dosáhl úspěchu v oboru analyzování příčin poruch betonových a zděných konstrukcí a jejich následných progresivních i unikátních rekonstrukcí.

Významně se do historie našeho mostního stavitelství zapsal prof. Ing. Karel Zůda, DrSc. (1910-1991), vedoucí pracoviště betonových mostů, který na ústavu působil v letech 1957 až 1975. Ve své činnosti se zaměřil především na vývoj mostních staveb z předpjatého betonu. V té době patřil k významným odborníkům v oboru předpjatého betonu i doc. Ing. Zdeněk Kaucký, CSc. (1931-1982), který přispěl během působení  na ústavu v letech 1960 až 1975 k rozvoji jeho teorie i praxi především v oblasti montovaných předpjatých konstrukcí a mostů.

K dalším významným osobnostem patří prof. Ing. Dr. Zdeněk Šmerda, CSc. (nar.1922), který pracoval na ústavu v letech 1948 až 1970 a 1990 až 1992 (jako vedoucí ústavu). Ve své činnosti se zaměřil především na prostorové betonové konstrukce, skořepiny, nádrže a zásobníky, předpjatý beton, objemové změny betonu a lehký konstrukční beton.

Mezi významné osobnosti patří i doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc., který se zaměřuje především na plošné, montované a inženýrské železobetonové konstrukce, na rekonstrukci železobetonových a zděných konstrukcí pozemních staveb (zejména s využitím předpínání) a diagnostiku poruch železobetonových a zděných konstrukcí pozemních a inženýrských staveb.